Po roční přestávce jsem dostal opět nutkání zdolat vrchol Pikovické jehly jako první, nikdo se letos z oddílu nepřidal, ale přijezd do Pikovic před 10.00h k mostu už naznačoval podle zaparkovaných aut, že to bude zřejmě pozdě a nebude nám souzeno.

Ráno se teplota pohybovala až 4° pod nulou, ale rychlé oteplování a vykukující sluníčko, udělalo sólovýstup normální cestou z náhorní strany příjemným lezeckým zážitkem. Vodní stav Sázavy byl mírně zvýšený (100cm v Nespekách), což je ideální stav splavnosti, jenže žádnou loď jsme na řece nepotkali, cesta podél řeky ráno zmrzlá, bez bahna, louka plná krtinců, jen z pár chat stoupal z komínů kouř, ale horolezců a turistů zde bylo nevídaně plno.

Při příchodu ke skalnímu útvaru už jedna smíšená dvojka odcházela a druhá vystupovala Levou údolkou (2délky IV+) vysokohorsky pomocí dvoulanové techniky. Ještě jsem je předběhl z lehké náhorky, ale zápis ve vrcholovce byl už dnešní třetí záznam. Někdy příště.... se zpívá v známé písničce Katapultu, ale je zde hezky i první den v roce a spíše pro moji generaci platí to známé olympijské Coubertinovo životní přísloví "Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se"! 

Slanění východní stěnou bylo samozřejmě mé první letošní, takže na Holáč už půjdu v úvozovkách jen na druhé, poté následoval stylový novoroční přípitek k naší oddílový skalce a několik salv kulových pum většího kalibru(45mm), které rozezvučely tiché údolí Sázavy.

Při zpáteční cestě na břehu Sázavy jsme ještě stihli nakrmit kolonii 12 přítulných nutrií a zpátky dorazili do Prahy na novoroční projev prezidenta naší republiky. Nutno podotknout, že tento náš Nový rok patřil k těm šťastným dnům naplněným aktivním outdoor pohybem, bez všeobecné posilvestrovské potřeby si přikládat něco vlhčího na čelo. A tak to má být!

                                                               zapsal správce Jehly -  Venca